Když se zeptáte stovky knězů voodoo na to, co vlastně voodoo je, vyslechnete si sto různých odpovědí. Kmen slova „vodun“, z kterého pochází hatiské slovo „voodoo,“ náleží africkému jazyku Fon. Mluví se jím i v současnosti ve státu Benin. Vodun v překladu znamená „božstvo“ nebo také „modla.“

HISTORIE VOODOO

Historie Voodoo se datuje okolo roku 1967, kdy začali Španělé do svých kolonií dovážet černošské otroky z Afriky. Kruté zacházení s otroky vedlo k častým vzpourám a útěkům, uprchlíci nacházeli útočiště v horách a vytvářeli komunitu Maroonů. V těchto koloniích se zachovávaly původní tradice i víra. Komunitou začaly být uctívaná mnoha božstva afrických kmenů například kmenů Fon a Ewe z Dahamoje. Na víru zde měly částečně dopad i znaky přeživších Indiánu. Kolonisté se snažili toto nově vznikající náboženství potlačovat, zakazovali například ikonické tance okolo ohně, kněží a kněžky byli bez milosti popravováni. V roce 1791 vedl Dutty Boukman velkou vzpouru ke které se váže historicky nejvýznamnější obřad Voodoo na Haiti.

Od roku 1915 se začaly objevovat první stereotypy okolo Voodoo, jako například kanibalismus, chodící mrtvoly a orgie za zvuků bubnů. Proti tomuto náboženství se silně postavila katolická církev.

Od 90. let se začalo na Voodoo pozitivněji, vzhledem k tomu, že náboženská tradice Haiti do země láká mnoho turistů, je pravděpodobné, že tomu tak zůstane i nadále.

BONDYE A LWA

Voodoo uznává jediného boha, kterého nazývá Bondye z francouzského „Bon Dieu“ v překladu „Dobrý Bůh“. Lwa, anděly a svaté považuje za jeho služebníky.

Bondye stvořil svět, ale pak své dílo předal do rukou svých sluhů a je nyní vzdálený a nedosažitelný. Ačkoliv tento koncept bývá někdy označován za křesťanský, tak odpovídá mnoha africkým náboženstvím, z kterých voodoo vzešlo.

Ústředním bodem Voodoo jsou pak duchové zvaní lwa. Vyznavači Voodoo jim slouží a na oplátku očekávají, že oni budou sloužit jim. Lwa se dělí na několik rodin, kterých je pravděpodobně 21, mezi které patří především mírní lwa Rada, lwa Naga, prudcí lwa Petwo a duchové mrtvých zvaní lwa Ghede.

Každý vyznavač Voodoo má svého ducha, který je mu nejbližší. Samozřejmě může každý jedinec vyznávat i mnoho ostatních duchů. Lwa však nelze vyzývat libovolně, ale na základě povahy či osudu. Jaké duchy vyzývat lze zjistit při obřadu či ve snu. Jsou vyzýváni také duchové pokrevních předků.

KULT

Většina vyznavačů není zasvěcena. Zasvěcení není totiž k službě Lwa nezbytné.

Zasvěceni neboli kněží jsou zodpovědní za zachování rituálů, písní a udržování dobrých vztahů mezi duchy a lidskou společností. Kněžím se říká „houngan“ a kněžkám „mambo“. Níže postavení jsou „hounsi“, kteří pomáhají kněžím při obřadech.

Důležitou součástí kultu jsou také obrazce „vévé“ a rituální chřestidla „asson“ a „cha-cha“. Rituály se také konají ve svatyních zvaných „peristyl“.

BOHOSLUŽBA

Haitská bohoslužba začíná až několikadenní složitou přípravou, která zahrnuje stavění rituálního oltáře, příprava a vaření drůbež a jiná jídla.

Obřad zahajuje několik katolických modliteb a písní ve francouzštině. Pokračuje litanií v kreolštině a některém africkém jazyce, jež se obrací ke všem svatým, které domácnost uctívá. Poté následuje veršovaná modlitba. Po dalších úvodních písních přicházejí písně pro všechny jednotlivé duchy. Při zpěvu písní přicházejí jednotliví lwa a navštěvují shromáždění tak, že posedají jednotlivé přítomné a mluví a jednají jejich prostřednictvím. Každý lwa vyslechne pozdrav od přítomných zasvěcenců a předává výklady, rady a duchovní útěchu těm, kdo jej požádají o pomoc. Obřad trvá mnoho hodin až do rána dalšího dne. V každém domě vyznavačů je vyhrazen jeden nebo více stolů předkům a lwa, na němž jsou obrázky a sošky, voňavky, jídlo a další věci, které mají ti kteří lwa rádi. Minimální vybavení představuje bílá svíce a sklenice vody, případně květiny. V den příslušného svatého či lwa se zapálí svíce, odříká modlitba.

MYLNÉ PŘEDSTAVY

Vúdú bývá často mylně považováno na základě různých pověr za temný kult a formu „černé magie“. V lidovém povědomí je s ním spojená především představa zombie a propichování panenek. Zombie pochází už z původních afrických náboženství a na Haiti se jedná o nevýznamnou součást magických představ, která ostatně souvisí s činností bokora, černokněžníka, ne kněze vúdú. Používání panenek se objevuje v magii celého světa a to především pro léčení na základě určování tlakových bodů jako v akupresuře. V haitském vúdú se nepoužívají, ačkoliv Louisiana Voodoo je užívá. Do obecného povědomí se spojení těchto praktik s náboženstvím vúdú dostalo nejspíše prostřednictvím horrorových filmů.