Jít do hloubky srdce

Jít do hloubky srdce

Zkuste nechat knihy a kdo třeba čte i Bibli, tak i tu aspoň na nějaký čas zkuste jen jít do hloubky srdce.
Zkuste vstoupit do hlubokého srdce a nechte promlouvat tichost. Tichost se stane takovou tichostí, že se Vám zcela otevře cesta k Bohu k tomuto stavu. Opřete se o Boha v přímém stavu srdce, opusťte prostor vnější, neboť zde se stejně všechno rozpustí.
Víte, započala se zcela nová éra vnímání, ale je zároveň potřeba se v této cestě neztratit, protože tím jak se tato éra, stav otevírá k mnoha lidem, chodí mnoho informací, ale je třeba zároveň říci, že ze všech možných úrovní. Mnoho lidí se v tom ztrácí a to vědomě, ale také i nevědomě. Dochází k jakémusi přetavení všech sfér. Zažívají hloubku a extaktické stavy, ale je třeba být v hloubce vnímavý, neboť tím, jak se sféry uvolňují, otevírá se zároveň vše.
Ono se tak nějak všem otevírá přímé napojení k vyzívání probuzenosti, ale také v tomto stavu přichází i určitý šum. Ten mnoho lidí vnímá a stávají se spíše loutkou různých vzkazů, ale byť jsou to mnohdy pěkná slova, jejich pravost je nejistá. Zároveň mnoho těch, kteří jakoby vynikají a lidem nabízejí svou výjimečnou nadpřirozenost, která je však často ulítlá jinam. Pak vytvářejí různé skupiny, kde lidi blbnou ještě více.
Víte, i staré učení a různé druhy meditací a učení různých technik přestávají mít také tu správnou funkci a čas z nich to potřebné odvál. Před lety jsem napsal, že vše je mnohem větší než si myslíme, někdy o tom popovídám třeba na nějaké přednášce nebo tak.
Zapálené srdce je určitě takový krásný stav bláznovství, ale tento stav člověka neproměňuje v chodící stav úletů a unikání do fantasie, která člověka proměňuje v unikající bytost před sebou samotným a stává se více hrou nějakých svých bludných stavů a pomatenosti. V srdci je čistota a moudrost a nikoliv unikání a vytváření si realit, do kterých pak člověk uniká a pak se někdy i ztratí.
Chození na mnohé úlety, např: přeprogramování těla, ať zde žije 1000 let, různé nadpřirozené schopnosti…