Představte si svět, ve kterém je každá duše svobodná, cítí se dobře a v souladu. Pluje životem, prožívá radost a pocit dostatku…takový byl svět totiž stvořen. A k tomu jsme obdrželi nádherný dar, který nám umožňuje cítit i něco dalšího – vůni, doteky, chutě – naše tělo.
Každá duše má základní potřebu svobody a k ní směřuje. Používá k tomu tu nejlepší vesmírnou navigaci – cítíme emoce. Každá bytost , i třeba váš pejsek, se pohybuje svobodně ve světě, který zná, který umí zaznamenat a pochopit. A když jí v tom něco brání, necítí se dobře, trpí. Lidská duše, která pochopí, že jejím životním prostorem je vesmír, se tím vydává na novou cestu vývoje, stejně jako potůček, který překoná hráz nebo velký kámen, objevuje další prostor pro vyjádření a naplnění své svobody BÝT.
-
Zkuste se nyní naplnit větou: „Jsem svobodná duše, mohu být, kde chci a dělat cokoli.“
-
Proč že to nejde? Aha. Nejste o tom přesvědčeni. A co je tedy vaše realita?
-
Hromada omezení a tisíc důvodů, proč něco nejde?
-
Vztahy, které vám nevyhovují a vy jste v nich uvízli jako v pasti?
-
Neumíte, nemůžete překonat strach?
-
Nemáte peníze, štěstí, odvahu?
-
Cítíte se špatně?
Přesto je tu jedna dobrá zpráva: To vše je jen důkazem, že vaše navigace FUNGUJE! A říká vám, že jste od svobody a radosti daleko, nebo že jdete opačným směrem, proti proudu. Tedy, že nejste tam, kde chcete být. Chce vás tím přimět k pohybu, změně myšlení, ale i činů.
Představte si, že jdete na procházku. Chcete dojít na krásnou louku plnou květin , ale spletete směr. Místo toho dojdete do černého lesa, ze kterého máte strach, necítíte se tam vůbec dobře. Sednete si pod jeden ze stromů a začnete křičet a plakat, zlobíte se na ten les, že tam je. Vadí vám každý kořínek a vy se rozhodnete tam počkat, až ten hnusný les zmizí. Na krásnou louku ani nepomyslíte. Je vám čím dál větší zima a začíná se stmívat, stále sedíte a myslíte na to, jakou máte smůlu, litujete, že jste vůbec vyšli na procházku…A jak tam tak sedíte, pomalu začíná noc a vy stále čekáte, až ten les zmizí…Je možné, že už se nikdy nevrátíte domů.
A stejně tak strnule někdy čekáte ve svém životě, až zmizí nebo se změní to, kvůli čemu se necítíte dobře. A čím déle to trvá, tím jsou signály navigace silnější, od špatného pocitu až po fyzické nemoci, úrazy. To vše jsou jen upozornění různé intenzity, že je třeba změnit směr.